- Vytvořeno: 29-07-21
- Poslední přihlášení: 04-01-26
- Možnost platby v E-Korunách: Ano
Profil uživatele
josef polách položky
Popis: Tuto knihu věnuji všem našim dětem a vybudování fungující a udržitelné civilizace na Zemi, která bude žít v univerzálním míru. Steven Greer
Datum vytvoření: 15-10-21
Popis: Vize budoucího světa, kterou v roce 1929 vytvořil Jaromír Rašín. Příběh německého redaktora a dvou amerických inženýrů u českého včelaře. Sláva strojů a měst je nejen nebývale otevřená negativní kritika technologií a naší jednostranně zaměřené civilizace.
Datum vytvoření: 15-10-21
Popis: Leden V prvním zimním měsíci máme na zahradě a také při pěstováná růží velmi málo práce. V některých letech, kdy začíná zima pozdě, a protože růže přihrnujeme až bezprostředně před zámrazem, se stává, že růže přihrnujeme a zakrýváme až začátkem ledna. Nebývá to však často. Většinou v lednu máme růže již zazimované, ale musíme občas záhon prohlédnout, zda se např. neobjevil králík či zajíc; oba škodí okusem oček i kůry, a tím mohou zničit nepřihrnutou část keřů nebo nezahrnutých vysokokmínků. Okamžitě zvěř vyženeme, prohlédneme plot i branku a zabezpečíme zahradu před nevítanými škůdci, popřípadě růže ještě výš přihneme. Pokud jsme růže na podzim nestačili vysadit a máme je pouze založené, přikryjeme je chvojím. Růže v květináčích postavíme do chladna a omezíme zálivku na minimum. Když je mírná zima, můžeme je v květináčích nebo nádobách postavit na několik dní na balkón, aby přešly chladem, a pak je opět přenést do chladné místnosti. Věnujeme pozornost časopisům a literatuře, kterou jsme během vegetace nepročetli. Únor V únoru bývá zpravidla největší zima a na záhonech růží nemáme žádnou práci. Nezbytná je kontrola o ochrana před požerem zvěří. Aby půda příliš nepromrzla, chráníme ji řídce položeným chvojím. Pod ním se udrží i slabá vrstva sněhu, která je nejvhodnější obranou před hlubokým promrzáním. Už vrstva 5 – 6 cm je velmi dobrou ochranou. V teplejších oblastech koncem února začíná již teplota stoupat nad 0 °C, kryt chvojí zpomaluje tání sněhu, a tím i rozmrzání půdy ve dne a zamrzání v noci, které může růže poškodit. Začínáme již připravovat nářadí na jaro, především naostříme nůžky, připravíme kolíky k vysokokmínkům, vázací materiál a včas nakoupíme hnojiva. Koncem měsíce v některých teplejších oblastech již můžeme provést ještě před řezem postřik sirnými přípravky, přičemž postříkáme nejen keře růží, ale také povrch půdy. Březen I když pranostika říká, že březen – za kamna vlezem, na zahrádce už práce začíná. Nezvratně se blíží jaro. V teplých oblastech se už teplota půdy trvale zvýšila na 3 – 4 °C. Nadzemní orgány rostlin jsou ještě v klidu, kdežto vnitřní biochmické pochody v rostlinách jsou již v plné intenzitě. Zásobní látky se přeměňují na jednoduché sloučeniny. Nejdříve začínají vegetovat kořeny, začíná proudit míza a vidíme, jak se očka začínají postupně zvětšovat. Množíme-li růže sami očkováním, odhrneme očkovance, jakmile to počasí dovolí, a ostrými nůžkami naostro seřízneme mírně šikmo nad očkem naočkované odrůdy. Stratifikované osivo šípků začínáme vysévat na záhon do oschlé půdy. Proměnlivé počasí, ať mrazíky, sníh, déšť, nebo teplejší počasí, slunný den nebo zamračeno, pomalu probouzejí rostliny a očka se nejen zvětší, ale začínají se již zbarvovat podle jednotlivých odrůd. Často koncem března začínáme již odkrývat keřové růže i vysokokmínky a postupně odhrnovat. Příliš nespěcháme, abychom neuspišovali rašení a nezvyšovali nebezpečí namrznutí pozdními mrazíky. V některých letech koncem března už začínáme s řezem růží. Po řezu postřikujeme sirnými přípravky, a to velmi důkladně a nezapomeneme odhrnout část krčku. Dále odklidíme a spálíme odřezané dřevo, pohnojíme a zkypříme půdu mezi rostlinami. Když půda oschne, můžeme začít vysazovat založené keřové a ostatní růže i vysokokmínky. Trpasličí růže v květináčích začneme vydatněji zalévat a přihnojovat a postavíme je do teplejší místnosti. V březnu již můžeme začít s přirychlováním ve sklenících a pařeništích nebo pod fólií. Duben Duben je již dobou řezu ve všech oblastech a polohách a u všech růží. Pouze tam, kde leží sníh nebo je půda zmrzlá a přicházejí holomrazy, ještě počkáme. Stromkové růže po řezu vyvážeme ke kolíkům, pnoucí k pergolám a opěrám. Tam, kde dokončíme řez, postříkáme rostliny sirnými přípravky, odstraníme odřezané dřevo, pohnojíme všechny rostliny kromě čerstvě vysazených na podzim nebo na jaře a zkypříme půdu do hloubky 6 – 8 cm. Výsevný záhon přistíníme a podle potřeby zavlažujeme, aby vysetá semena nezaschla. Množíme-li dřevitými řízky, vysadíme je na záhon. Máme-li vlastní podnože, v dubnu je vyškolujeme a nakopčíme. V teplých oblastech růže už koncem dubna začínají rašit a za teplého počasí se ihned objevují mšice, které musíme ihned zničit postřikem. Přirychlované růže postříkáme proti mšicím i proti chorobám, hlavně proti padlí. Pokojové růže zaléváme, přihnojíme a udržujeme na světlém místě při teplotě 14 °C. Květen V této době je na zahrádce nejvíce práce s výsadbou zeleniny a květin, kdežto milovník růží jarní práci a ošetření růží právě končí. V nejvýše položených oblastech začátkem měsíce dokončí ještě řez, úklid, přihnojení a kypření půdy. V místech, kde je nebezpečí mrazu v období tzv. zmrzlých mužů, lze růže chránit před poškozením jednoduchým fóliovým krytem. Když vyrašené letorosty namrzly, zaštípneme je; zaštipujeme také keře, u nichž chceme termínovat rozkvět na pozdější dobu. Všechny růže postřikujeme proti mšicím, padlí, popř. dalším škůdcům i chorobám, a keřové růže zvláště proti černé skvrnitosti listů. Rašící očka očkovanců zaštípneme za 3. – 4. listem. Za sucha zaléváme růže do jamky, kterou po vsáknutí vody přihrneme. Vytvoří-li se po dešti větší škraloup, kypříme povrch půdy. Pnoucí růže vysazujeme, u stromkových prohlédneme a v případě potřeby vyměníme úvazky. Přirychlované růže zaléváme podmokem, pečlivě větráme a včas postřikujeme ochranými přípravky proti škůdcům a chorobám. Trpasličí růže pravidelně zaléváme, přihnojujeme a odkvétající květy včas vyštipujeme, aby rostliny znovu rašily a kvetly. Pokud budeme provádět nastýlku pod růžemi, začneme s ní koncem měsíce. Červen Milovníkům růží začínají radostné chvíle. Objevila se poupata a postupně rozkvétají jednotlivé odrůdy. Denně se objevují nové a nové květy, můžeme začít řezat květy do vázy a pro své známé. Nyní také vidíme, co jsme udělali na podzim i na jaře dobře a co špatně. Růže to ukazují kvalitou květů, délkou stonků, barvou a bohatostí olistění i růstem. V tomto měsíci především postřikujeme ochrannými přípravky proti škůdcům a chorobám, zvláště houbovým, jako je padlí nebo černá skvrnitost listů. Za sucha důkladně zavlažíme, po prudkém dešti zkypříme půdu a v polovině června přihnojíme potřebnými dávkami hnojiv. Včas odstraňujeme odkvétající květy, aby rostliny brzy rašily a znovu vykvetly. Z přirychlovaných růží už začátkem měsíce sejmeme fólie a okna, seřízneme odkvétající květy, rostliny přihnojíme a zavlažíme. Přihnojíme, zalejeme a okopeme také očkovance. Opatrně zaléváme semenáčky, aby se nezastavily v růstu. Přihnojíme je slabým roztokem živin a včas plejeme, aby měly dostatek světla a dobře se vyvíjely. Růže v nádobkách zaléváme, přihnojujeme a včas odstraním odkvétající květy. Červenec Pokračujeme v pracích a ošetřování stejně jako v červnu. Řežeme květy do vázy, včas odstraňujeme odkvétající květy, plejeme, postřikujeme především proti padlí a černé skvrnitosti, podle potřeby kypříme půdní povrch, v první polovině měsíce přihnojujeme a za sucha zavlažujeme. U stromkových růží i keřových růží odstraňujeme z podnoží vyrostlé jalové výhony – vlky. Někdy růže poškodí prudké lijáky. Krátce po dešti ořežeme všechny poškozené květy, aby keř co nejdříve znovu obrašil a kvetl. Znenadání v červenci zasáhne naši zahrádku krupobití a růže velmi silně poškodí. Ihned letorosty zkrátíme až do zdravé části a nad zdravými listy, odřezané části sebereme a spálíme. Rostliny přihnojíme slabým roztokem živin, hlavně dusíku, aby rychle začaly znovu rašit. V tomto případě použijeme přihnojení na list. Naškolokované podnože naočkujeme. Očkovance ošetřujeme stejně jako růže na záhonech. Semenáčky udržujeme v růstu, aby měly rovný hladký kmínek, ale nepřihnojujeme je, aby příliš nezesílily. Chceme-li vyzkoušet množení růží vegetativními způsoby, máme v červenci a srpnu příhodnou dobu. Polovyzrálými vrcholovými řízky nebo stonkovými řízky množíme polyantky a pnoucí růže. Trpasličí pokojové růže zapustíme v květináčích nebo nádobách na zahradě do půdy. Srpen V srpnu keřové růže kvetou podruhé a ve větším množství. Seřízneme-li opět včas, kvetou ještě jednou. V tomto období mnohé odrůdy čajohybridů „vystřelují“, tj. tvoří vysoké výhony s více květy na vrcholu, které bývají drobnější. Proto včas poupata vyštipujeme a necháváme jen hlavní nebo nejlepší. Podle počasí i místa výsadby nezapomínáme na soustavnou ochranu. Při pravidelném suchém počasí důkladně zalejeme především do jamky navečer. Je-li silnější škraloup, kypřením jej rozrušíme. Neremontující druhy a odrůdy zaštipujeme a u některých druhů, např. u R. wichuraiana, provedeme řez. Očkovance kontrolujeme za 16 až 20 dní po očkování a rostliny, u kterých se očko neujmulo, ještě přeočkujeme. Podnožím s ujmutým očkem povolujeme lýko nebo použitý vázací materiál. Semenáčky udržujeme v růstu i čistotě, řízky nenecháváme zvadnout a zaschnout. Trpasličí růže po odkvětu seřízneme a zavlažujeme. V srpnu také očkujeme vysokokmínky růží. Září V září máme s růžemi poměrně nejméně práce. Za sucha zalejeme, po návratu z dovolené vyplejeme, zkypříme. Odkvétající květy ještě začátkem měsíce odřízneme, ale koncem měsíce je již ponecháme, aby se zastavil růst a dřevo dobře vyzrálo. Posbíráme a spálíme spadlé listy napadané chorobami, hlavně černou skvrnitostí, a odstraníme vlky z podnoží. Za sucha zavlažujeme. Semenáče podnoží už nezavlažujeme, aby dobře vyzrály a aby včas opadaly listy. Pokud řízky koření, více je větráme a méně stíníme. Chceme-li prodloužit kvetení růží, můžeme na ně postavit fóliový kryt nebo skleník z pařeništních oken. Trpasličí růže seřezáváme ihned po odkvětu, aby co nejdéle kvetly, a opět je přeneseme do pokojů. Říjen Záhony růží necháváme kvést a dokvést. Za sucha zalejeme. Připravíme si Vitahum, zkompostovaný hnůj a průmyslová hnojiva pro podzimní hnojení. Růže pod sklem nebo pod fólií opatrně zaléváme a dobře větráme. Semenáčky ani šlechtěnce nezaléváme. Necháme je, aby vyzrály, zastavily růst a začaly shazovat listy. Koncem října je vyškolujeme. Semenáčky založíme a sazenice můžeme ihned sázet. Řízkovance přeneseme do hlubokého pařeniště. Pokojové trpasličí růže přihnojíme a zavlažujeme, aby dobře odkvetly. Nakupujeme nové růže a vysazujeme je na stanoviště. Listopad Dokončíme vyškolkování sazenic a jejich výsadbu na záhony na trvalé stanoviště. Semenáčky sklidíme a založíme v mrazuprosté místnosti do vlhkého písku. Řízkovance v pařeništi zakryjeme okny a podle potřeby větráme. Naočkované podnože na zimu zakopčíme. Trpasličí růže v pokojích opatrně zaléváme a postavíme co nejblíž okna na jižní stranu. Ostatní odrůdy pěstované v nádobách zaléváme minimálně a po opadu listů je postavíme do chladné místnosti. Růže na zahradě bezprostředně před zamrznutím přihnojíme a zároveň nakopčíme. Ve stejnou dobu zazimujeme stromkové růže tak, že je ohneme a přihrneme. Prosinec Začíná-li mrznout až v prosinci, opozdí se také nakopčení a zazimování. Když trvale zamrzne, popřípadě napadne sníh, přikrýváme záhony růží ještě chvojím. Jsou-li výhony příliš vysoké, zkrátíme je na 40 – 50 cm, a potom přikryjeme chvojím. Prohlédneme oplocení a zahradu zabezpečíme před zvěří. Pokojové růže přinutíme suchem a chladem k zastavení růstu a opadu listů, omezíme zálivku a postavíme je do chladna, a to i když je tam velmi málo světla. V prosinci řežeme vyzrálé dřevité výhony popínavých růží a dalších druhů. Řízky dlouhé 10 – 12 cm založíme do jara v chladné místnosti s teplotou kolem 0 °C do vlhkého písku. Tento článek je převzat z portálu www.ruze.cz kde naleznete mnoho dalších užitečných rad ohledně pěstování růží
Datum vytvoření: 15-10-21
Popis: Růže - řez růží Řez růží podle skupin Velkokvěté růže na záhonech řežeme tak, že jim ponecháváme asi 3 až 6 oček. Řídíme se tloušťkou výhonů, slabé výhony zkracujeme více, silné méně. Také když chceme z keře získat květy k řezu do vázy, volíme řez hlubší, ponecháváme asi 3 až 4 očka. Vyroste tak méně, ale silných výhonů s pěknými velkými květy na dlouhých stoncích, jimiž se můžeme pochlubit na každé výstavě. Ze starších odrůd se ještě někdy u nás pěstuje remontantka ʼFrau Karl Druschkiʼ, kterou nesmíme příliš zkracovat. Při správném mírném řezu se nám podaří vypěstovat za několik let až dvoumetrový, bohatě kvetoucí keř, který vždy až po několika letech zmladíme radikálním seříznutím. U bujně rostoucích čajohybridů a floribund pěstovaných jako solitéry nebo volně rostoucí skupiny tří i více keřů, omezujeme řez na odstranění slabších a úměrné zkrácení zdravých výhonů a zároveň dbáme, abychom dosáhli vzhledného tvaru celého keře. Když takto ošetřované růže po nějaké době, jež neuspokojivě rostou a začnou zaostávat i v kvetení, zmladíme je hlubším seříznutím. Z mnohokvětých růží zpravidla vytváříme celé barevné plochy a kvetoucí pásy více rostlin jedné odrůdy. Proto je také obvykle řežeme všechny stejně vysoko. Udávat v číslech nejvhodnější počet ponechaných oček je velmi nesnadné, různé odrůdy mnohokvětých růží se totiž značně liší výškou. Zda ponecháme k vyrašení 3 nebo 6 nebo 8 oček, plně závisí na odrůdě a stavu rostliny, obyčejně se celá výsadba sníží na polovinu nebo na třetinu, někdy dokonce na čtvrtinu výšky, za předpokladu, že na keři zůstane ještě dostatečný počet zdravých a dobře vyvinutých oček. Růže z podskupiny garnetek, pokud je pěstujeme na záhonech, řežeme vždy na dvě až tři očka, tedy jen asi 10 cm nad zemí. U pnoucích růží dělají nezkušení pěstitelé nejvíce chyb, někdy dokonce považují mladé výhony, rostoucí od základu, za plané a pokládají za nutné je odřezávat. Tyto výhony jsou nejdůležitějším projevem zdravého růstu pnoucí růže, jimiž se rostlina stále omlazuje. Zpravidla v prvním létě nepřinášejí vůbec květy, ale to není důvodem k hlubokému řezu. Mladé výhony šetříme, neřežeme je ani na jaře, protože teprve v příštím roce na nich vyrostou krátké větévky s květy; některé odrůdy mají v menším počtu květy ještě také na dvouletých a tříletých výhonech. Později již výhony nekvetou a jako staré odplozené dřevo je odřezáváme. Odstraňujeme zároveň i příliš zahuštěné výhony. Význam řezu pnoucích růží je tedy především v tom, že rostlině pomůžeme účelně vytvářet nové výhony, které přinesou opět květy. Přimět očka mladých výhonů k vyrašení se snažíme raději skloněním do šikmé až vodorovné polohy než řezem. Při výběru pnoucích růží nás hlavně zajímá, která odrůda kvete jednou a která víckrát, tj. opakuje kvetení, remontuje. Rozlišením odrůd pnoucích růží do několika skupin s vyhraněnou charakteristikou dospějeme i k jemnějším odstínům řezu. Jednou kvetoucí pnoucí růže pocházejí většinou z R. multiflora a R. wichuraiana, jako např. ze starších odrůd ʼTausendschönʼ, ʼDorothy Perkinsʼ, ʼAmerican Pillarʼ, ʼPaulʼs Scarlet Climberʼ. Z novějších oblíbených odrůd ʼFlammentanzʼ pochází z R. rubiginosa. Tvoří dlouhé větve přímo z báze, málokdy z rozvětvení. Kratší obrost s květy vyrůstá potom příští rok hustěji v horní polovině větví. Proto na jaře zkracujeme jen tenké konečky výhonů, jež jsou zpravidla namrzlé, a hlavní řez děláme hned po odkvětu, takže to vlastně ani není jarní řez. Šetříme při něm všechny mladé výhony, kdežto přestárlé výhony, tj. výhony starší čtyř let, odstraňujeme celé přímo u povrchu půdy, jak až hluboko můžeme dosáhnout pilkou nebo nůžkami. Po vydatném přihnojení můžeme očekávat bujný růst silných, mladých výhonů. Ostatní odrůdy pnoucích růží kvetou během léta častěji. Rozvětvování vedoucích výhonů je vlastností odrůdy. Časté rozvětvování je např. u starší odrůdy ʼGlorie de Dijonʼ a z novějších u ʼNew Dawnʼ, ʼCoral Dawnʼ a ʼBlaze Superiorʼ. Na rozdíl od předešlé skupiny nové výhony těchto růží vyrážejí většinou výše na starším dřevě a jen velmi málo rostou z báze, takže keř bývá často v dolní části holý. Tento nedostatek můžeme zmírnit odstraněním jednoho nebo dvou starých výhonů až nad zdravým, dobře vyvinutým očkem blízko povrchu půdy. Chceme-li dosáhnout velmi dlouhých výhonů, seřízneme je nad rozdvojením tak, že vždy ponecháváme mladší výhon. Tím získáváme jednotlivě vedoucí výhony, které snadno tvoří obrost, a na nich potom zkracujeme jen slabé konce postranních výhonků. Další skupinou častěji kvetoucích růží jsou pnoucí růže s poměrně velkými květy, pocházející od R. kordesii, a některé jim podobné odrůdy. Jsou to např. ʼGruss an Heidelbergʼ, ʼDortmundʼ, ʼHamburger Phönixʼ, ʼSympathieʼ, ʼLeverkusenʼ aj. Růže této skupiny při vedení do výšky jen velmi špatně tvoří obrost v dolních partiích, takže velká část výhonů zůstává odspodu vyholena. Snažíme se vypěstovat u nich po celé délce výhonů krátký obrost, kvetoucí druhým rokem, který později nejvýše mírně zkracujeme. Delšího růstu a plného ovětvení nejsnáze dosáhneme nízkým vodorovným vyvázáním. U vyvázaných výhonů míza se snáze dostaneme až do nejvyšších oček a její zpomalený tok dopomůže k vyrašení i nižším očkům v dolní části. Někdy však nezbývá, než před rašením sejmout všechny výhony z nosné konstrukce, rozprostřít je po zemi a odstávající větve přitáhnout háčky k půdě tak, aby všechny výhony po celé délce byly v jedné rovině. Nejvýš do dvou týdnů vyraší stejnoměrně všechna očka, a potom výhony opět opatrně vyvážeme na konstrukci. Tento zásah můžeme ještě využít tak, že jej uděláme již na podzim, položené výhony lehce pohodíme zeminou, a tím zároveň zajistíme růži spolehlivé přezimování. K zakrytí dolních holých větví pnoucí růže může být pomocí z nouze i vysazení keřové růže bezprostředně dopředu k její patě. Konečně ještě zbývá se zmínit o skupině pnoucích růží, tzv. Climbing-sportech, tj. pupenových mutacích některých čajohybridů a floribund. Tyto růže mají velké květy jako jejich výchozí odrůdy, avšak chybí jim cenné vlastnosti většiny ostatních pnoucích růží, a to odolnost proti mrazu. Proto také jsou oblíbenější v zemích s teplejším podnebím. Pěstují se však i u nás jako vítané obohacení sortimentu pnoucích růží. Stavba jejich vrcholků trochu připomíná velkokvěté nebo mnohokvěté odrůdy, ze kterých vznikly. Tomu by asi měl odpovídat i řez: Odstraníme jen starší dřevo a zkrátíme tenké vrcholky výhonů. Mírně zkrátíme i postranní výhonky. Sadové růže většinou nepotřebují žádný řez, pouze úpravu keře, takže je jen prosvětlujeme a zkracujeme jim konce příliš slabých nebo proschlých výhonů. Novodobé sadové růže nemají tak objemné keře jako dřívější odrůdy, spokojí se s menší plochou. Stane se však, že podceníme rozpínavost některé ze starších odrůd sadových růží, jako např. ʼConrad Ferdinand Meyerʼ. Radost z velmi raných, poměrně velkých růžových květů pomine, když během let růže rozklene do široka několikametrové větve, které svými ostny takřka znemožní pohyb v zahradě. V tom případě je řez nevyhnutelný. Klidně můžeme odříznout větve až u základu. První rok budeme sice bez květů, ale potom se můžeme zase po nějakou dobu těšit z omlazeného keře, jaký se nám líbil na počátku. U tzv. botanických růží odstraňujeme suché a nezdravé větve, jinak nic neřežeme. Mají-li tyto růže dostatek místa a úplnou volnost neomezeného růstu, jsou nejkrásnější. Miniaturní – drobné růže seřezáváme až na polovinu podle výšky odrůdy. Odumřelé části musíme opatrně vyříznout. Miniaturní růže v obrubách záhonů sestřiháme i nůžkami na živé ploty. Stromkové růže - řežeme v zásadě stejně jako keřové. Řežeme spíše hlouběji, aby se omezil objem a váha koruny, neboť tak bude menší nebezpečí, že se vylomí. Zvlášť pozorně přihlížíme ke směru nejvyššího ponechaného očka; dbáme, aby nový výhon přispíval k dokonalému utváření korunky. U převislých, tzv. smutečních stromkových růží uplatňujeme některá pravidla ošetření pnoucích růží. Při řezu tedy šetříme mladé výhony až do tří nebo čtyř let a odstraňujeme jen starší dřevo. Samozřejmě zkracujeme namrzlé a poškozené větévky. Korunu nenecháme příliš zahustit, ale citlivým prosvětlováním udržujeme ji stále vznosnou a lehkou, vždyť v tom je pravý půvab převislých růží. Všechen odřezaný odpad vždy ihned pálíme. Snížíme tím výskyt a šíření chorob a škůdců. Tento článek je převzat z portálu www.ruze.cz kde naleznete mnoho dalších užitečných rad ohledně pěstování růží
Datum vytvoření: 15-10-21
Popis: Dnes uzavírám třídílný cyklus o ekonomickém, sociálním a politickém pozadí korony. V předchozích dvou dílech jsem se ptal, „Jak se to stalo“, potom „Jak to vypadá“ a v tomto dílu hledám východisko. Popisuji kdo je náš nepřítel, jaký má cíl, máme-li šance ho porazit a proč existuje jenom jeden způsob, jak reagovat. Petr Robejšek
Datum vytvoření: 15-10-21
Popis: Zahradníkův rok - příloha Haló sobota z roku 1970 (časopis v rozsahu 63 stran) Publikace s uceleným pohledem na potřebu pěstování ovoce a zeleniny, potřeba množství ovoce a zeleniny na občana v roce 1970 (část 1 strana 6), Rady a tipy pro drobné pěstitele. Zahradníkův rok: část 1, část 2, část 3 Tento materiál je vhodný zejména pro zjištění potřeby ovoce a zeleniny pro komunitu. Stát tuto činnost dříve zabezpečoval. Nyní je však potřeba v rámci komunity tuto potřebu zjistit a následně zabezpečit např. prostřednictvím soběstačných projektů Hnutí Jarilo jako je klubová zahrada (výrobní projekt) a klubové tržiště (odbytový projekt). Odkazy na projekty "klubová zahrada" a "klubové tržiště" naleznete v sekci jariloSIS - projekty
Datum vytvoření: 14-10-21
Popis: V článcích těchto novin je zřejmý vliv strachu redaktorů i projevů tehdejších státníků. Historie se opakuje (dnes 3.11.2020 jsme také svědky strachů, které občané nedokáží zpracovat a tak se přizpůsobují cyklicky tomu, co je udržuje ve vězení - tentokrát však pod rouškou strachu z nemoci)
Datum vytvoření: 13-10-21
Popis: Suroviny: 300 g - pohanka lámanka 100 g - slunečnice 100 g - lněné semínko - umlít 50 g - vlašské ořech - nasekat 20 g - psylium 50 g - chia semínka 1 čajová lžička medu (i méně nebo nemusí být) 1 polévková lžíce soli (himálajská nebo mořská sůl) 400 ml - voda Postup: Suché suroviny smícháme přidáme 300 ml vody a necháme 1 hodinu v míse odpočívat po hodině přidáme zbylých 100 ml vody, zamícháme a dáme do formy vystlané pečícím papírem Pečeme na 180 °C 30 minut Pak vyklopíme na papír a pečeme ještě 30 minut do růžova
Datum vytvoření: 09-10-21
Popis: Kontrola lidí a prosakování nesvobody do společnosti zajdou podle politologa Petra Robejška tak daleko, kam až to dovolíme. „A bohužel zatím jsme my – normální lidé – dovolili až příliš mnoho. A necháváme i nadále příliš volnou ruku politikům. Kýžený stav je pohledem politiků pracovní tábor. Z něho domů, podívat se na nějakou soap operu v televizi, ráno vstávat, dovolená jen pro některé, kteří se chovají slušně.“ – zdůrazňuje Petr Robejšek, který žil od roku 1975 v Německu.
Datum vytvoření: 04-10-21
Popis: http://www.ubuntuparty.org.za - Hlavní stránky o Osvobozeneckém hnutí UBUNTU v Jihoafrické republice s modelovým příkladem projektu komunity s názvem "Jedno malé město" (One small town) ve formě videa https://onesmalltown.org/ - hlavní stránka projektu - "Jedno malé město" (One small town) www.michaeltellinger.com - stránky se skvělým obsahem o Hnutí UBUNTU, které již funguje v JAR - vše je v angličtině, ale použíjte google překladač do češtiny a skvěle je to přeloženo i do češtiny Tady je odkaz na prezentaci - Michael Tellinger - Anunnaki, volná energie, Ubuntu - doporučuji shlédnout celé. Skvělé a inspirující informace o již funkčním komunitním projektu, informace o penězích a ovládání člověka
Datum vytvoření: 03-10-21
